Zámek Vizovice

Historie místa, kde se dnes nachází vizovický zámek, se vrací až do 13. století, kdy zde byl založen významný cisterciácký klášter Rosa Mariae, nazývaný podle svého zakladatele Smilheim. Klášter byl v 16. století částečně přestavěn na renesanční zámek Nový Smilheim a zbytek kláštera pak definitivně zanikl v závěru 17. století. Renesanční zámek, poničený četnými tureckými vpády získali na počátku 18. století Gollenové. Nechali jej opravit, ale zadlužili se natolik, že již od roku 1746 došlo ke dražbě panství, které za 176 500 zlatých koupil tehdy třicetiletý olomoucký kanovník Heřman Hanibal z Blümegan. Ten nechal renesanční zámek zbourat a na jeho místě vystavět nynější barokní budovu. Na svoji dobu to byla stavba velmi moderní. Spolu s rozsáhlou barokní zahradou, která se tehdy nacházela na ploše dvakrát větší, než je dnes, tvořila komplex, jež byl ukázkou velkoryse pojatého šlechtického sídla a který je dodnes jedinečnou ukázkou pozdního baroka na Moravě (architekt František Antonín Grimm, přední brněnský architekt, stavba v letech 1750 - 1776).
Heřman Hanibal byl milovníkem umění a sběratelem cenných předmětů, především obrazů. Jeho rozsáhlá obrazová sbírka, složená z děl umělců středoevropských a italských, se ve své době řadila co do významu hned za kroměřížskou arcibiskupskou obrazárnu. Tento soubor byl pak Heřmanovým dědicem Petrem z Blümegen rozšířen o kolekci umělců vlámských a holandských a dodnes tvoří nejcennější část zámeckého mobiliáře.
Po smrti Petra z Blümegen zdědila vizovický majetek jeho manželka Františka z rodu Stillfriedů. Stillfriedové jej pak vlastnili až do roku 1945.
Po válce přešel zámek do státní správy a od roku 1948 je zpřísupněn veřejnosti.

Zámek Vizovice stojí uprostřed valašského města Vizovice, proslulého především dlouholetou tradicí pálírenství, slivovicí, Vizovickým trnkobraním, tradičním vizovickým pečivem a také jako rodiště herce Bolka Polívky. Město se rozkládá na úpatí Vizovických hor, nedaleko města Zlína a známých lázní Luhačovic.
Budova zámku se nachází v blízkosti kostela a Nemocnice Milosrdných bratří, na úpatí Janovy hory. Součástí zámeckého areálu je volný anglický park s rybníkem a francouzskou zahradou, rozkládající se na ploše 7 ha.

Prohlídkové trasy:

1. okruh - Historická instalace reprezentativních prostor prvního patra zámku, s návštěvou zámecké kaple Nanebevzetí Panny Marie. Interiéry jsou bohatě vybaveny původním nábytkem, obrazy, porcelánem, koberci a řadou jiných uměleckých předmětů.

2. okruh - Historická instalace rodinných a hostinských pokojů ve druhém patře zámku. Jednotlivé pokoje a chodby jsou vybaveny kvalitním nábytkem, obrazy a velkým množstvím osobních předmětů z pozůstalosti po původních majitelích. Prohlídka 2. okruh prezentuje styl bydlení 19. století a tehdejší rodinný život zdejších obyvatel. Prostory druhého patra zámku byly zpřístupněny veřejnosti v květnu roku 2001.

3.  Muzejní expozice - O historii pálení slivovice ve Vizovicích. Ve dvou místnostech v přízemí zámecké budovy se nachází malé muzeum, prezentující naučně populární pohled na více než 400 letou tradici tohoto fenomenu Vizovic.