Nepodléhejme panice, raději buďme dobře informováni
To nejzákladnější o ptačí chřipce:
- Aviární influenza drůbeže je nebezpečná nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva, vyvolané virem influenzy A.
- Virus se šíří kontaktem s ostatními ptáky, vzduchem, kontaminovanými dopravními prostředky, technikou, nářadím, krmivem a znečištěnou obuví a oděvem.
- Inkubační doba je 3 až 7 dní. Nákaza se projevuje nechutenstvím, celkovou skleslostí, náhlým poklesem snášky, dýchacími potížemi, otoky hlavy, vodnatými průjmy, výtoky z očí.
- Vakcinace proti nákaze se neprovádí.
- Postižené hejno drůbeže se likviduje.
- Existuje možnost přenosu viru do evropských států tažnými a migrujícími volně žijícími ptáky, ilegálním dovozem ptáků z postižených oblastí.
Nalezli jste uhynulého ptáka na svém pozemku a co dál …?
- Kvůli jednotlivým uhynulým drobným pěvců (např. drozd, pěnkava, kos, sýkora) nebo holubům či hrdličkám, není potřeba podléhat panice. Je potřeba zachovat klid a k neškodnému odstranění uhynulého ptáka přistupovat bez obav z nejhoršího.
- Mrtvého ptáka můžete:
- zakopat na místě nebo na nejbližším vhodném místě (z hlediska ochrany zdraví lidí a zvířat a ochrany životního prostředí), a to do hloubky nejméně 80 cm s použitím dezinfekčních prostředků – vápno, chloramin,
- spálit v kotli na pevná paliva,
- odložit do nádob s komunálním odpadem v pevně uzavřeném igelitovém pytli,
- Ke styku s uhynulým ptákem použijte:
- ochranné rukavice,
- roušku,
- pevné boty,
- čepici zakrývající vlasy.
Po manipulaci s uhynulým ptákem proveďte dezinfekci svého oděvu – čili vyprání, a důkladně si umyjte ruce mýdlem.
Někde při procházce jste nalezli uhynulého ptáka a co dál …?
- K takovým nálezům docházelo i dříve a nepřikládali jsme jim větší váhu. Brali jsme to s nadhledem s tím, že příroda si poradí sama……. Pokud tedy naleznete uhynulého ptáka někde ve volné přírodě, kde nikomu a ničemu nezavazí ani nikoho neohrožuje, nedotýkejte se ho a nechejte to na matce přírodě - mravenci, jiní predátoři a přirozené biologické procesy si s ním poradí.
- V případě, že ovšem naleznete uhynulého ptáka na chodníku, na veřejném prostranství, na hřišti, pískovišti apod., nemanipulujte s nimi a kontaktujte:
- veterinárního lékaře Krajské veterinární správy pro Zlínský kraj – inspektorát Zlín, tel. č. 577 653 111 (jen v pracovní dobu) nebo tel. č. 577 011 114
nebo
- Policii České republiky, tel. č. 158
případně
- operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, územní odbor Zlín, tel. č. 950 670 222 příp. 150
Nalezli jste uhynulé vodní ptáky (husy, či kachny) v počtu nad pět kusů a více nebo jednu uhynulou labuť a co dál …?
nemanipulujte s nimi a kontaktujte:
- veterinárního lékaře Krajské veterinární správy pro Zlínský kraj – inspektorát Zlín, tel. č. 577 653 111 (jen v pracovní dobu) nebo tel. č. 577 011 114, a to proto, aby byli ptáci vyšetřeni,
nebo
- Policii České republiky, tel. č. 158
případně
- operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje, územní odbor Zlín, tel. č. 950 670 222 příp. 150
Informace hledejme především u odborníků:
- Státní veterinární správa České republiky - http://www.svscr.cz/
- Informace týkající se chřipky ptáků - http://www.svscr.cz/files/pt.html
- Krajská veterinární správa pro Zlínský kraj – Ústřední pracoviště Zlín 3, 760 01 Zlín Tel. 577 210 796 - jen v pracovní době e-mail: insp.zlin.kvsz@svscr.cz
- epizootolog: 577 653 111 - - záznamník – stálá služba
- kterýkoliv privátní veterinární lékař
A co na závěr…?
O nutnosti vyšetřovaní uhynulých ptáků v souvislosti s ptačí chřipkou lze hovořit spíše u vodních ptáků, jako jsou labutě (zde i v případě jednotlivých kusů), husy a kachny (zde v případě v počtu nad pět kusů), nikoliv u jednotlivých úhynů holubů či hrdliček, kteří jsou velmi odolní vůči ptačí chřipce nebo u jednotlivých drozdů, kosů, pěnkav či sýkor.
Nepřehánějte „prevenci“ - nelikvidujte ptačí hnízda, budky a nepřestávejte přikrmovat drobné i vodní ptactvo.
Z informací ze zdrojů Státní veterinární správy České republiky zpracoval Jiří Žůrek, DiS