Komunitní plánování sociálních služeb je metoda, kterou lze na úrovni obcí nebo krajů plánovat sociální služby tak, aby odpovídaly místním specifikům i potřebám jednotlivých občanů.
Charakteristickým znakem komunitního plánování sociálních služeb je důraz kladený na:
- zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká,
- na dialog a vyjednávání,
- na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků.
Komunitní plánování sociálních služeb (KPSS) je plánování sociálních služeb na místní
a regionální úrovni. Posláním komunitního plánování je zajišťování dostupnosti sociálních služeb. Prakticky se jedná o zjištění stavu poskytování sociálních služeb v dané lokalitě
a zároveň potřeb, které nejsou naplněny. Zajišťuje efektivní fungování sociálních služeb. To konkrétně znamená, že služby jsou dostupné, jsou na kvalitativně vyšší úrovni, reagují na aktuální potřeby uživatelů, jsou transparentní apod. Komunitní plánování sociálních služeb umožňuje obcím nebo krajům sdružovat stávající zdroje, zvyšovat efektivitu jejich využití
a účelně využívat finančních prostředků, např. investované finanční prostředky jsou vynakládány jen na takové služby, které jsou potřebné.
Hlavním charakteristickým znakem komunitního plánování je důraz kladený na zapojování všech, kterých se zpracovávaná oblast týká, na partnerství, dialog a vyjednávání a na dosažení výsledku, který je přijat a podporován většinou účastníků.
Kdo se účastní přípravy komunitního plánu?
Zadavatelé
Zadavatel je ten, kdo je odpovědný za zajištění sociálních služeb, které odpovídají místním potřebám. Zadavateli služeb jsou především obce a kraje a volbami pověření zastupitelé – nesou hlavní odpovědnost za kvalitu a dostupnost sociálních služeb. Zastupitelé jako volení reprezentanti veřejnosti vytvářejí podpůrné politické klima pro realizaci komunitního plánu.
Poskytovatelé
Poskytovatel sociálních služeb je subjekt, který služby poskytuje a nabízí, bez ohledu na to, zda se jedná o fyzickou osobu, nestátní neziskovou organizaci, organizaci zřízenou obcí, krajem nebo státem. Poskytovatelé jsou ti, kdo služby provozují, prodávají, uskutečňují bez ohledu na to, zda se jedná o organizaci zřizovanou, státní či nestání, ziskovou či neziskovou. Všichni poskytovatelé mají při komunitním plánování rovné postavení. Jejich cíle a záměry mají stejnou váhu.
Uživatelé
Uživatelem sociálních služeb se rozumí osoba, které jsou poskytovány sociální služby
z důvodu její nepříznivé sociální situace. V procesu komunitního plánování sociálních služeb mají uživatelé jedinečnou, nezastupitelnou a nenahraditelnou roli. Především jedině oni mohou poskytnout důležité informace o kvalitě sociálních služeb. Cíle a záměry uživatelů mají při komunitním plánování stejnou váhu jako cíle a záměry zadavatelů a poskytovatelů. Vyhledávání, oslovování a zapojování uživatelů do práce na komunitním plánu je nenahraditelná možnost, jak zjistit potřeby v sociálních službách, jak získat informace
o kvalitě poskytovaných služeb, jak objevit existující mezery v jejich nabídce a jak objevit nové zdroje pro uspokojování potřeb.
Veřejnost
Veřejností máme na mysli všechny ostatní zájemce, kterým nejsou sociální služby a jejich fungování a poskytování lhostejné a jsou schopni aktivně přispět k vytvoření plánu nebo jeho realizaci. Veřejnost musí být průběžně seznamována se záměry, výsledky a cíli komunitního plánování. Cílem předem připravené informační strategie je zajistit přístup veřejnosti k informacím. Je žádoucí, aby se veřejnost procesu komunitního plánování účastnila od samého začátku.
Co získá uživatel a poskytovatel, zapojí-li se do komunitního plánování?
- Možnost podílet se na utváření celkového systému sociálních služeb
- Příležitost prosazovat vlastní zájmy a cíle
- Příležitost k navázání nové spolupráce
- Informace o aktivitách, potřebách a trendech v oblasti sociálních služeb
Co je výsledkem komunitního plánování?
Výsledkem je zejména systém sociálních služeb na místní úrovni, který odpovídá zjištěným místním potřebám, reaguje na lokální odlišnosti a zajišťuje, že finanční prostředky na služby vynakládané jsou efektivně využívány.
Co komunitní plán obsahuje?
- Popis a analýzu existujících zdrojů (soupis a popis státních, obecních a nestátních poskytovatelů sociálních služeb a souvisejících služeb)
- Statistické, sociologické, demografické údaje apod. (např. věkové složení obyvatel regionu, porodnost, úmrtnost, prognózy demografického vývoje)
- Popis a analýzu existujících přání a potřeb obyvatel v oblasti sociálních služeb
- Představu budoucnosti sociálních služeb – stanovení cílů a priorit rozvoje služeb
- Časový plán postupu prací a zásady, které je třeba při zpracování a naplňování plánu dodržet
- Způsob jakým budou jednotliví účastníci na místní úrovni zapojeni do vytváření
a naplňování komunitního plánu.
- Způsob, jakým bude KP sledován, vyhodnocován a případně měněn
Jaký má komunitní plánování pro město přínos?
- Zapojuje všechny účastníky systému sociálních služeb (tedy uživatele, poskytovatele, zadavatele) do přípravy a uskutečňování plánu sociálních služeb a zvyšuje tak podíl občanů na rozhodovacím procesu o způsobu jejich zajišťování, legitimizuje rozhodování řídících a zastupitelských orgánů a zvyšuje míru zapojení občanů do dění v obci
- Podporuje dialog a spolupráci mezi obyvateli, zvyšuje pocit příslušnosti ke komunitě
a umožňuje objevovat nové lidské i materiální zdroje
- Zvyšuje dostupnost a kvalitu sociálních služeb a rozšiřuje jejich nabídku, zajišťuje, aby sociální služby odpovídaly zjištěným místním potřebám, reagovaly na lokální odlišnosti
Zvyšuje efektivitu investovaných finančních prostředků, protože je vynakládá jen na takové služby, které jsou potřebné